Víte, že skryté šilhání se týká každého z nás? I přestože v některých případech způsobuje velké potíže, není jeho vyšetření součástí běžného vyšetření zraku.

Skryté šilhání, neboli heteroforie je typ šilhání, který se vyskytuje u 90 % populace. Skryté je označováno proto, že není na první pohled patrné, projeví se pouze za určitých okolností. Ve skutečnosti je však jedno z očí opravdu v nesprávné poloze, tedy šilhá. Náš zrakový systém se však proti této skutečnosti brání tzv. kompenzačními mechanismy, šilhající oko by totiž způsobovalo dvojité vidění a sníženou ostrost. Oční okohybné svaly stáčí oko do rovnoběžné polohy vůči druhému oku a proto si tohoto typu šilhání nemůžeme na první pohled všimnout. Mohlo by se zdát, že díky práci očních svalů je skryté šilhání zcela vyřešeno a nevyvolává žádné obtíže, opak je však pravdou. Jako každý sval i okohybné oční svaly mají určitou sílu a výdrž, jejich permanentní zatížení vlivem této vady může způsobit různé obtíže. V některých případech již svaly nedokáží zcela kompenzovat plnou výši vady a dochází k ještě intenzivnějšímu vnímání obtíží. Příznaků, které způsobuje skryté šilhání je velká řada. Pálení a únava očí, celková únava, nesoustředěnost, obtížné čtení, dlouhé zaostření, občasné rozmazání, tyto potíže mohou výrazně snižovat náš komfort a výkonnost. Mezi příznaky skrytého šilhání patří také porucha prostorového vidění, odhadu vzdálenosti, světloplachost, nižší ostrost při dívání oběma očima než pouze jedním, zde tato vada již může ohrožovat naší bezpečnost.

Proč není skryté šilhání součástí každého vyšetření zraku?

Vyšetření zraku u nás probíhá v očních ordinacích a střediscích, kde pracují optometristé. Oční lékař se zabývá léčbou onemocnění očí a jejich prevencí, zároveň vyšetřuje zrak. Časový prostor při těchto vyšetřeních však není pro kompletní diagnostiku veškerých obtíží dostatečný, zároveň i přístrojové vybavení je určené především pro diagnostiku onemocnění. Proto vznikl obor optometrie, který k nám přišel ze západu. Tam je optometrista prvním odborníkem, ke kterému jde klient s potížemi s viděním. Pokud je na vině oční onemocnění, je odesílán k lékaři. Optometrista je tak předním odborníkem pro korekci všech očních vad. Ale i optometristické vyšetření se v různých střediscích výrazně liší. Ukazatelem kvality vyšetření je jeho délka, přístrojové vybavení, vyšetřovací metody a testy, které se k vyšetření používají. Běžné vyšetření zraku trvá 10-15 minut, v optometristické praxi pak 0,5 hodiny. Vyšetření během kterého je prováděno měření prostorového vidění, odhadu vzdálenosti a diagnostika skrytého šilhání trvá vzhledem k náročnosti okolo 45-60 minut.

Optika Richter nabízí svým zákazníkům nejvyšší kvalitu vyšetření zraku, během kterého se věnuje mimo výše zmiňovanou problematiku i vyšetření kontrastní citlivosti, barvocitu a šíře zorného pole.

Více informací naleznete na www.optika-richter.cz

Mgr. Pavel Kříž