Novou držitelkou titulu Top Styl Designer únor 2009 se stala mladá návrhářka žijící v Británii Petra Krahulcová.
Vítězka soutěže mladých návrhářů Petra Krahulcová to měla ze všech osmi finalistů k vítězství asi nejdál. Alespoň měřeno počtem kilometrů, které musela do Brna urazit. Přestože pochází z Valašských Klobouk, žije v Anglii, kde také pracuje. Po slavnostním vyhlášení vypadala velmi potěšeně a trochu i překvapeně.
Máte radost z dnešního vítězství a jak ho oslavíte?
Mám obrovskou radost, vůbec jsem to nečekala. A oslavím to pomalinku, protože ještě budu řídit celou cestu domů. Ale moc se těším, až zase budu tvořit další kolekci, už se mi trošku honí nápady hlavou. Víc vám neprozradím, protože to je tajemství, možná se budu inspirovat letectvím. Ta radost je úžasná, protože jsem čekala, že vyhraje někdo jiný. Účastníci soutěže byli hodně silní.
Kdo byl, alespoň podle vás, z konkurenčních sedmi návrhářů největším protihráčem?
Myslela jsem si, že vyhraje kolekce Technosis, víceméně jsem s tím počítala. Také kolekce Princ byla hodně silná, líbivá, měla hezké barvy a tvary. (Podle slov předsedy hodnotitelské komise se nakonec těsně rozhodovalo mezi Petrou Krahulcovou a kolekcí Princ Lenky Sršňové – pozn. autorky).
Jak vaše kolekce CONVERSATION PIECE vznikala?
Hodně těžce, protože zatím chodím na plný úvazek do práce, takže jsem na kolekci pracovala až večer, vždycky do tří, do čtyř hodin do rána. S přítelem jsem se neviděla skoro tři měsíce. Pracovala jsem vlastně až do poslední minuty - během dnešní přehlídky se mi roztrhla jedna košile, ale úplně skrz celá záda, tak jsem ji zašívala.
Byla to hodně těžká práce, ale čím byla těžší, tím víc mě bavila. Mám z toho úžasný pocit, že se všechno vrátilo a že to stálo za to! Každá kapka potu a krve - prsty mám úplně rozpíchané! (smích). Každou minutu jsem si dnes večer užila.
Ovlivnila vaši práci Anglie?
Určitě ano, ovlivnila mě barvami a tvarem, citem pro pánskou módu. Poprvé jsem v podstatě odjela do Anglie kvůli barvám - chtěla jsem se naučit, jak se používají a kombinují pastelové barvy a proč. V Evropě se většinou najdou buď syté, tvrdé barvy, které jsou hezké, ale někdy je potřeba použít ten krásný přechod…
Třeba barva whisky může být krásným přechodem... Ta se tam také objevila?
Je tam hodně oranžové, tak nějak...A také jsem chtěla proniknout víc do klasického, pánského střihu. Britské krejčovství je pořád hodně silné a od anglické krejčoviny se stále máme co učit. Chtěla jsem zvládnout poctivou krejčovinu, poctivou techniku pánské módy, posunout ji dál a vytvořit něco jiného.
Považujete pobyt v Anglii za konkurenční výhodu?
Myslím si, že to vneslo něco jiného do mé kolekce v krejčovině a barvách. Ale určitě se v ní promítlo i trochu mého Valašství, takže tam najdete například opasky nebo výšivku. Snažím se uplatnit v pánské módě výšivku, která v této kolekci plní funkci tetování. Mně se hodně líbí tetování, ale možná za dvacet let bych si říkala: „Proč jsem si tohle tetování dělala? Už vůbec nemá tvar srdce, ale velryby (smích). Tak mě napadla myšlenka, že tetování by mohlo být aplikováno na oblečení v určitém plastickém dekoru nebo výšivce, což se objevuje často na pažích košile nebo na kalhotách.

Už jste se zmínila o tom, že máte civilní povolání. Co vlastně v Anglii děláte?
Studovala jsem v Anglii tři roky na bakaláře, specializovala jsem se na pánskou módu. Poté jsem hledala práci a vlastně pořád se zajímám o práci v designu, snažím se zde najít uplatnění. Zatím prodávám obleky u Paul Smith, špendlím, dělám fitting a po večerech se věnuji vlastní tvorbě. Teď jsem se intenzivně poslední čtyři měsíce připravovala na Top Styl Designer. Byla to hodně tvrdá práce, ale člověk se něco naučí i sám pro sebe a pro život, například jak zvládnout čas nebo jak si rozplánovat peníze, aby s nimi vyšel.
Proč jste zaměřila svoji kolekci na ryze pánskou módu?
Možná proto, že dámská móda mi v určitém smyslu přijde jednodušší. Pánská móda se mi líbí právě pro krejčovství, pro hru s tvarem a konstrukcí obleku. Připadá mi logičtější. Jsou tam určitá pravidla hry a člověk, pokud je chce posunout někam dál a vytvořit něco tradičního a přitom unikátního, musí mít na mysli řadu aspektů. Také mě baví pánská móda proto, že potřebuje trošku víc pomoci, hlavně v České republice. Někdy je mi líto, že pánská móda je za dámskou pozadu a je nutné s tím něco dělat. Myslím, že muži jsou ochotni dát na sebe i hodně extravagantní kusy, pokud je mají v nabídce.
Chodí váš přítel ve vašich modelech?
Tohle je moje košile (ukazuje s úsměvem na přítele).
Na vašem webu se můžeme dočíst, že jste se podílela se na modelech pro slavné lidi, mezi nimiž byla např. Gwyneth Paltrow nebo Madonna. Můžete k tomu říct něco víc?
V podstatě jsem jenom pomáhala je vytvořit. Dostala jsem kus látky, na kterou jsem aplikovala například drahé kameny, štrasy nebo jsem našívala krajku v určité kompozici, kterou jsem vymyslela, takže šlo spíše o volnou plošnou kreativní práci na látce. Bylo to zajímavé.
Je to jiný pocit šít pro hvězdy než pro jiné klienty?
Ne, naopak, i hvězda je nakonec normální člověk. Oblečení je pro všechny. To, co mi dělá opravdu radost je, když oblečení, které navrhnu, je nositelné a nosí se. A lidé ho opravdu používají. Takže pokud někdo bude nosit moje modely, budu šťastná a nezáleží mi na tom, jestli je hvězda nebo ne.
Více o veletrzích STYL a KABO najdete na www.bvv.cz/styl.
-styl kabo - tiskové středisko-
-foto: martin zeman-
www.datelier.cz